Asi se trochu pochlubím...

Mamka říká - NAPIŠ TO NA BLOG, TŘEBA TO NĚKOHO ZAJÍMÁ, NIKDY NEVÍŠ, KOHO TÍM POTĚŠÍŠ... - tak to tedy napíšu…

Ve škole na nástěnce bylo začátkem února barevné oznámení "BLAHOPŘEJEME !!! "

Byl to seznam asi patnácti studentů z řad pěti ročníků dálkařů, kteří měli vyznamenání. Z víc jak stovky lidí - patnáct - to nebylo moc..., jsme si s mamkou říkaly. Stály jsme před nástěnkou a tím papírem, já teda seděla.., a nevěřícně jsme koukaly. Teda zíraly...! Mamka slzela a já nevěřila svým očím! Na seznamu jsem s průměrem 1,17 byla já na čtvrtém místě. Neuvěřitelné! Čtvrtý ročník obchodní akademie, jsem jediný vozíčkář mezi zdravými studentya jsem na čtvrtém místě.

"Maruško, chápeš to? Nikdy nemělas žádnej tahák, nikdy jsi neopsala tajně ani řádku, a jsi ve čtvrťáku čtvrtá! Nahráváš si všechno v hodinách na diktafon a doma přepisuješ a - jsi čtvrtá! Jsi fakt dobrá, chápeš to, Mařenko?"

Chápu to, nějak jsem tomu trochu nevěřila na tý nástěnce, ale je to tak. Na oslavu jsme si koupily s mamkou "pizzu s krevetkama" a dostala jsem krásný dárek - web kamerku k počítači. Je to boží... a srandovní. Hned jsem si to nainstalovala a používám. Už to má plno lidí na Skype a ICQ, tak jsem koukala na kamaráda Hynka po pěti letech na Floridu, na jiného - Damiena - do Francie a na kamarádku Editu a Danču... no je to paráda, že kecáme a vidíme se..!

Tak toto mi přineslo to první pololetí ve škole - dobrej pocit, pizzu s krevetkami za 165,- .. a dáreček - web kamerku k počítači. Třeba to někoho zajímá..., nevím...

Vždycky vyjde slunce...

Z roku 2007

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Naše cestovatelská přednáška v divadle na jevišti!

Obrázek
  Pár cestovatelských přednášek jsme s mamkou už absolvovaly. Poprvé jsme ale měly možnost zažít prostředí divadla. Konkrétně 2. 3. 2025 v Divadle Horní Počernice v Praze. Bylo zajímavé trochu nahlédnout do zákulisí. Běžný divák se do šatny herců jen tak nedostane. My jako „hvězdy večera“ měly povolení. Mě, jako vozíčkářku na plný úvazek, mimo jiné potěšilo, že jsem před naší akcí mohla využít bezbariérové WC. Ještěže jsme do divadla dorazily s předstihem. Technici si potřebovali na nás vyzkoušet vybavení. Nejdřív funkčnost prezentace s fotkama, pak mikrofony. Mamka je sama o sobě ukecaná, ale mluví i rukama. Mikrofonu na tvář bohužel chyběly součástky a v ruce ho mít nemůže. Naštěstí má mamka dost silný hlas a zvládla to sama. Než to začalo, byla dost nervózní. Přišli za námi lidičky známí i neznámi. Do tváří jsme jim kvůli reflektorům neviděly, ale podle reakcí jsme je potěšily, a dokonce i pobavily. Podle jedné naší milé přítelkyně, kterou znám...
Další informace

Povídání o cestování po světě s hendikepem v pořadu Ešus na Rádiu 1

Obrázek
Nedávno nás oslovil Michael Pestl, moderátor cestovatelského pořadu Ešus. Prý na nás narazil někde na internetu a měl by zájem udělat s námi rozhovor. Mamka, jak je jejím zvykem, okamžitě s nadšením zareagovala: „Tak přijeďte do Harrachova! Tady je přece nádherně.“ Jenže Michael nás rychle vyvedl z omylu - pořad jede živě. Musíme za nim do Prahy. Nakonec se mamkou po chvíli shodli na vhodném termínu a vše se začalo rýsovat. Do rádia nás naštěstí ochotné odvezla švagrová Verunka. Zorientovat se v pražských ulicích a najít místo k parkování v centru je oříšek i pro znalé hlavního města Prahy, natož pro nás holky z Harrachova. A to nemluvě o tom, že na konci října už se brzy stmívá. Budovu televize Prima jsme nakonec našly bez potíží. Dokonce jsme měly příležitost nakouknout do zákulisí přenosu zpráv CNN Prima News, což byl zážitek. Před samotným vysíláním jsme se ještě stihly krátce pobavit s Michaelem Pestlem, známým také jako Strýček Míša. Pak už hurá na rozhovor... 3, 2,...
Další informace

Filmový festival v Karlových Varech aneb Jak mamku objal Johnny Depp

Obrázek
Jak to všechno bylo?  Tenhle nezapomenutelný zážitek na 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech vlastně odstartoval velký smutek. Nedávno náhle zemřel náš dlouholetý kamarád a zakladatel cestovatelské sítě Disway, Jirka Maule. Byl to príma kluk, který od 18 let po nehodě na motorce jezdil na vozíku. Přesto se mu podařilo založit rodinu a žít aktivním životem. Moc fandil našemu cestování po světě. Byly jsme na pohřbu a pořád tomu nemohly uvěřit, že zrovna tento skvělý a pozitivní člověk už tu s námi není. Mamce bylo jasné, že musíme něco vymyslet, abychom se z toho smutku trochu dostaly. Jenže kam, skoro na konci prázdnin? A co Karlovy Vary…, tam jsme ještě nebyly?! Festival měl sice začínat už za pár dní, ubytování asi bude problém. No, třeba budem mít štěstí. V programu jsem uviděla jméno zpěváka Václava Havelky z kapely Please The Trees, se kterým mě pojí dlouholeté přátelství. Bylo rozhodnuto, tam prostě musíme. Na festivalu měl Vaše...
Další informace