Den s hendikepem v Českém Krumlově

Krásný zážitek z jedné zářijové soboty roku 2004 v Českém Krumlově...

V sobotu 11. září jsem měla velké rozhodování. Tento den byly dvě pro mě velké "akce" a já nevěděla, kam vlastně...!? Ta první byla velice pragmatická - začínal mi další ročník školy, kterou studuji dálkově, tedy vždy v sobotu a každé chybění budu asi těžce dohánět. Nevím, nikdy jsem nechyběla..., jsem taková ta trochu... "šprtka". Jsem vozíčkářka postižená dětskou mozkovou obrnou a ve škole si vše nahrávám na kazety v diktafonu a píšu jen krátké poznámky. Doma pak přepisuju výklad do sešitů. To proto, že píšu pomaleji, tak abych nezdržovala...

No a ta druhá nabízená akce slibovala veselí, zábavu, krásné zážitky z historického městečka, tedy byla hodně přitažlivá. "DEN S HANDICAPEM" se to jmenovalo. Když jsem se v červenci či srpnu registrovala do Českého Krumlova, ani jsem si neuvědomila, že by mohlo ten den začínat vyučování ... A taky mi moc nedošlo, že Harrachov, kde bydlíme je od Českého Krumlova 300 km, tedy vstávat v půl 4...! A ... "babo raď"...! Povinnost volala a zábava lákala... Nikdy jsem v tom krásném městečku "na Vltavě" nebyla a nakonec...! ...však je to taky kus vzdělávání vidět historickou krásu města, kterou chrání UNESCO jako světové dědictví, ne...? - přemlouvaly jsme se s mamkou navzájem. Omluvila jsem se ve škole, tam dostala "požehnání", že takovou krásnou akci si nesmím nechat ujít a vyrazili jsme. Tentokrát i táta, mamka, já a můj zlatý retrívr Sam. Hlavně, aby vyšlo počasí...!

Po příjezdu jsme se zaregistrovali ve velikém stanu, pořadatelé nás příjemně uvítali, dostali jsme plánky, mapky a vstupenky na všechny mnou objednané akce. Byly to: - vyhlídková plavba po Vltavě na raftu /nakonec jsme raděj vybrali pro mě přístupnější vor.../, ve 14 hodin návštěva Barokního divadla na V. nádvoří zámku, potom v 15 hodin prohlídka Státního hradu a zámku Český Krumlov a nakonec umění - výstava Egon Schiele Art Centrum, International Art Studio a úplně nakonec mělo být modelování, to už jsme bohužel nestihli.

No a pak mě volala na pódium paní Štěpánová a já tam chvilku povídala o tom, jaké to je být "dívka na invalidním vozíku", a jak to bylo v pubertě a jak se mi studuje obchodně - právní akademie, a taky jak to bylo s mým studiem v Americe, a tak ... Paní Bára byla příjemná a povídaly jsme si i po vystoupení a podepsala mi svoje fotky a byl to pro mě nový zážitek, povídat si se slavnou herečkou.

Nakonec jsem se i dočkala svého milovaného herce a vzoru v "nevzdávání se" - Honzy Potměšila. Dohrál právě divadelní představení "Růže pro Algernon", tedy přijel později. A taky zajímavě povídal na pódiu o svém postižení a o životě vůbec, a taky se mi podepsal.

Jediný den a tolik zážitků! Ráda bych touto cestou poděkovala všem pořadatelům a všem pomocníkům ve žlutých tričkách a Pomocným tlapkám, že ukázali svou práci s výcvikem pejsků pro postižené. Taky skvělým hercům Báře Štěpánové a Honzovi Potměšilovi a všem tolerantním, trpělivým a usměvavým lidem v Českém Krumlově. Díky!