Ples Afrika

 


Ples Afrika - tak to bylo něco...

Lucerna v Praze, 27. dubna 2007, 19:00 hodin

Tak to Vám bylo něco! Přijela jsem do Lucerny s mamkou a za ten úžasný večer jsem párkrát zalitovala, že sedím na vozíku a že nemůžu v tom africkém rytmu "trsat" s ostatními. Bylo to úžasný!




Vloni jsem si našla na internetu - na www stránce Humanistického hnutí (dnes Centrum Narovinu) - třináctiletou holčičku z Nairobi v Keni a adoptovala si ji na dálku. Jmenuje se Everline a už zase může chodit do školy. A protože jsem tedy "adoptivní máma", přišla mi pozvánka na tento multikuturní ples.

Ples plný nádherně divoké hudby vtipně uváděla paní Ester Kočičková. Na pódiu se vystřídalo na deset hudebních skupin, vystoupily břišní tanečnice, úžasna skupina asi třiceti bubeníků, jejichž divoký rytmus zvedl ze židle snad každého. Žilo to na pódiu, na parketu i na balkónech. Lucerna duněla africkými rytmy, ty bubny a bubínky mě skoro nadzvedávaly z vozíku.., tak jsem aspoň tleskala a jedla chlebíčky a skvěle se bavila.

Ples Afrika v pražské Lucerně již po několikáté pořádá Humanistické hnutí. Jeho cílem je pomoci projektům pořádaným na podporu hlavně vzdělávání v chudé Africe a Asii, v rámci mezinárodní Kampaně lidské podpory.

Zábavný charakter a takřka letní atmosféra na konci pražské zimy je skvělou formou, která umožňuje zprostředkovat velkému počtu lidí každého věku poznávání nejrůznějších kultur a umění. Cílem této akce je nejen taneční zábava, ale taky a hlavně - prevence proti rasismu, diskriminaci a netoleranci mezi mládeží. A taky motivace k angažovanosti nejen mladých lidí v naší společnosti. Angažovanosti ve smyslu spolupráce a vzájemné pomoci, solidarity, tolerance a respektování všech lidských práv.


Na plese nebylo až tak plesové oblečení, jak jsme zvyklí tady u nás. Byl to ples Afrika, oblečení tedy více méně etno. Třásně, nádherné batikované šaty a haleny všech barev, uvolněná veselá atmosféra, mnohde jsme zahlédly při tanci i bosé nohy. Všichni byli veselí, řádili, nad pódiem se na malém plátně promítaly snímky dětí z afrických vesniček a škol … a všude bylo plno oranžových balónků … a nám se tam děsně líbilo. Už teď víme, že příští rok si tuto barevnou a energií ... - a nadějí - nabitou atmosféru, nenecháme ujít.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Naše cestovatelská přednáška v divadle na jevišti!

Obrázek
  Pár cestovatelských přednášek jsme s mamkou už absolvovaly. Poprvé jsme ale měly možnost zažít prostředí divadla. Konkrétně 2. 3. 2025 v Divadle Horní Počernice v Praze. Bylo zajímavé trochu nahlédnout do zákulisí. Běžný divák se do šatny herců jen tak nedostane. My jako „hvězdy večera“ měly povolení. Mě, jako vozíčkářku na plný úvazek, mimo jiné potěšilo, že jsem před naší akcí mohla využít bezbariérové WC. Ještěže jsme do divadla dorazily s předstihem. Technici si potřebovali na nás vyzkoušet vybavení. Nejdřív funkčnost prezentace s fotkama, pak mikrofony. Mamka je sama o sobě ukecaná, ale mluví i rukama. Mikrofonu na tvář bohužel chyběly součástky a v ruce ho mít nemůže. Naštěstí má mamka dost silný hlas a zvládla to sama. Než to začalo, byla dost nervózní. Přišli za námi lidičky známí i neznámi. Do tváří jsme jim kvůli reflektorům neviděly, ale podle reakcí jsme je potěšily, a dokonce i pobavily. Podle jedné naší milé přítelkyně, kterou znám...
Další informace

Povídání o cestování po světě s hendikepem v pořadu Ešus na Rádiu 1

Obrázek
Nedávno nás oslovil Michael Pestl, moderátor cestovatelského pořadu Ešus. Prý na nás narazil někde na internetu a měl by zájem udělat s námi rozhovor. Mamka, jak je jejím zvykem, okamžitě s nadšením zareagovala: „Tak přijeďte do Harrachova! Tady je přece nádherně.“ Jenže Michael nás rychle vyvedl z omylu - pořad jede živě. Musíme za nim do Prahy. Nakonec se mamkou po chvíli shodli na vhodném termínu a vše se začalo rýsovat. Do rádia nás naštěstí ochotné odvezla švagrová Verunka. Zorientovat se v pražských ulicích a najít místo k parkování v centru je oříšek i pro znalé hlavního města Prahy, natož pro nás holky z Harrachova. A to nemluvě o tom, že na konci října už se brzy stmívá. Budovu televize Prima jsme nakonec našly bez potíží. Dokonce jsme měly příležitost nakouknout do zákulisí přenosu zpráv CNN Prima News, což byl zážitek. Před samotným vysíláním jsme se ještě stihly krátce pobavit s Michaelem Pestlem, známým také jako Strýček Míša. Pak už hurá na rozhovor... 3, 2,...
Další informace

Filmový festival v Karlových Varech aneb Jak mamku objal Johnny Depp

Obrázek
Jak to všechno bylo?  Tenhle nezapomenutelný zážitek na 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech vlastně odstartoval velký smutek. Nedávno náhle zemřel náš dlouholetý kamarád a zakladatel cestovatelské sítě Disway, Jirka Maule. Byl to príma kluk, který od 18 let po nehodě na motorce jezdil na vozíku. Přesto se mu podařilo založit rodinu a žít aktivním životem. Moc fandil našemu cestování po světě. Byly jsme na pohřbu a pořád tomu nemohly uvěřit, že zrovna tento skvělý a pozitivní člověk už tu s námi není. Mamce bylo jasné, že musíme něco vymyslet, abychom se z toho smutku trochu dostaly. Jenže kam, skoro na konci prázdnin? A co Karlovy Vary…, tam jsme ještě nebyly?! Festival měl sice začínat už za pár dní, ubytování asi bude problém. No, třeba budem mít štěstí. V programu jsem uviděla jméno zpěváka Václava Havelky z kapely Please The Trees, se kterým mě pojí dlouholeté přátelství. Bylo rozhodnuto, tam prostě musíme. Na festivalu měl Vaše...
Další informace