La Sonrisa del Camino (Úsměv Camina)

Nikdy nezapomeneme na moment, kdy jsme na Svatojakubské poutí potkaly tohohle chlapíka Miguela Muñize. Ten den pršelo jako z konve a my šly a šly… mamka mě tlačila na vozíku. Viděly jsme, jak jde proti nám s obrovským foťákem kolem krku a říkaly si, co má asi za lubem. Santiago je přece opačným směrem. Řekl, že o nás slyšel a rád by si nás vyfotil do místních novin. Fotku nazval La Sonrisa del Camino. A tohle jsem já a mamka o několik let později… na zdi v novém albergu blízko Santiaga de Compostela. Je to pro nás pocta a upřímně nás to dojalo.




Miguel Muñiz sám řekl: "Nový albergue v Milladoiru vyzdobili fotkami ze Svatojakubské pouti. Jedna z nich má pro mě zvláštní význam. Žena tlačící invalidní vozík, ve kterém sedí její dcera Marie. Viděl jsem je na silnici vedoucí do města Arzua. Silně pršelo a ony se obě usmívaly… bylo to úžasné setkání."

"Často vám dávají příklady osobního růstu, ale když se s jedním takovým setkáte naživo, je to vzácný dar."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Naše cestovatelská přednáška v divadle na jevišti!

Povídání o cestování po světě s hendikepem v pořadu Ešus na Rádiu 1

Filmový festival v Karlových Varech aneb Jak mamku objal Johnny Depp